Jdi na obsah Jdi na menu
 


Gallardův deník díl 17.

Vždycky jsem si říkala, co asi bude s koněm, až jednou otěhotním. Loni začátkem léta se tak stalo a, ač mi těch 9 měsíců přišlo nekonečných a z hlediska stesku po ježdění nepřekonatelně dlouhých, najednou je to pryč a už jsem zpět v sedle.

Jízda na koni je v těhotenství velmi riziková aktivita, proto je to jedna z prvních činností, co vám doktoři zakážou. Vím, že mnoho těhotných jezdí, ale já jsem toho nechala po pár týdnech, kdy mi ani vycházky v kroku nedělaly dobře. Mám sice extrémně spolehlivého a bezpečného koně, nicméně pocit vnitřní zodpovědnosti za život někoho dalšího, mi prostě nedovolil podstupovat ani ta nejmenší rizika. I ten nejhodnější kůň může zakopnout a může se stát spoustu dalších věcí, které vy ani on nedokážete ovlivnit.

Vyvstala tedy otázka, co s koněm. Zpočátku jsem chodila do stáje s velmi rozporuplnými pocity, protože mi ježdění nepopsatelně moc chybělo. Proto jsem Gallarda jen tak marně lonžovala nebo se s ním chodila procházet.

dscn0024.jpg

Do stáje jsem naštěstí mohla docházet (až na několik málo týdnů před porodem a po něm) téměř soustavně. Snažila jsem se na svém neježdění najít něco pozitivního. Začali jsme s Gallardem trochu více pracovat na dvou lonžích – viz video níže. Nejde o ukázku perfektní sehrané spolupráce, do toho máme ještě daleko. Kůň by se měl v ideálním případě pohybovat v  rovnováze, kulatý, podsazený. Zatím jsme trénovali spíše jednoduché přechody, ujasňovali jsme si signály, učili se pracovat s pozitivní motivací. Gallardo totiž od mala lonžovaní a vůbec činnosti, u kterých ode mě musí být vzdálen, nemá rád. Možná má pocit, jako že ho vlastně odháním, těžko říct. Nicméně po vstupu pozitivní motivace byl více než ochoten se těchto akcí účastnit.

Postupem času jsme se vypracovali k parádní spolupráci při klasickém lonžování – rozumějte bez jakéhokoliv vyvazování pochopitelně. Gallardo nikdy nebyl a nebude lonžován vyvázaný. Jarinek perfektně a okamžitě reaguje na hlasové povely, nečiní mu problém přejít ze cvalu do zastavení na pouhé pohvízdnutí. Je to pašák.

O jeho jezdecké vyžití se staraly mé trénující, které poctivě docházely na tréninky, kde jsem je velmi dlouho a intenzivně připravovala na chvíli, kdy na něm začnou jezdit samy, bez mé přítomnosti. Jsem svou podstatou člověk velmi opatrný a ráda předcházím všem myslitelným rizikům. Chtěla jsem proto, aby byly holky perfektně připraveny na samostatnou péči a ježdění na mém nejmilovanějším koni. Přiznám se bez mučení, nebylo to pro mě snadné, svěřit ho někomu jinému :)

Chtěla bych moc a moc poděkovat Svátě a Martině, které pod mým vedením a následně samy Gallarda po celou dobu mého těhotenství jezdily a s láskou o něj pečovaly (a nadále v tom pokračují). Díky patří také Lucii, Kristě a Míše, které vypomáhaly, když mohly. Pochopitelně děkuji také Filipovi, který se čas od času pokoušel Jarinkovi připomenout něco z drezurní kultury a staral se (nejen) o jeho kopýtka. DÍKY MOC VŠEM, bez Vás bych to nezvládla :)

 

Pět týdnů po porodu nastal konečně můj vytoužený den a posadila jsem se znovu na hřbet svého koně. Těch pár minut poježdění bez sedla mi vlilo novou energii do žil. Celou dobu mé jezdecké pauzy jsem si kladla otázku, jestli neztratím těžce nabytou schopnost CÍTIT. Vnímat křivost či ztuhlost koně, ty nejjemnější detaily, schopnost komunikovat s ním s takovou samozřejmostí, jako to bylo před devíti měsíci. Ačkoliv má kondice je na tom mizerně, schopnost cítit zůstala. Naštěstí. Měla jsem pocit, jako bych přestala jezdit před pouhým týdnem.

Podařilo se mi taky zrealizovat změnu, o které jsem delší dobu uvažovala – přestěhovali jsme se do jiné stáje, kde je Gallardo v režimu 24/7, tedy „ustájen“ pastevně, a přesto máme perfektní zázemí s velkou jízdárnou a parádními terény. Měla jsem trochu stresy, jestli se mi podaří Gallarda naložit do vozíku, přece jen nastupoval do něj jen jednou před rokem, a to tehdy netušil, do čeho jde. Navíc když spěcháte, protože máte doma malé miminko, zákon schválnosti velí zařídit nějaké potíže. Naštěstí Gallardo prokázal svůj charakter. V první chvíli se sice zarazil a zatvářil se, jako že ho tam nedostanu ani za nic, ale když jsem ho slušně požádala a zamávala mu před nosem chlebem, nastoupil zcela bez problémů. Opět potvrdil, že je na něj 100% spolehnutí, protože doposud se mi nestalo, že by mě někam odmítl následovat.

GallardoGallardo přestěhován 

Nebyl by to však Gallardo, aby se v novém působišti neuvedl kázeňskými delikty. V nové stáji mají převážně quatery a také několik poníků, takže Jarin se z nejmenšího koně ve stáji stal náhle výškově nadprůměrným, což ho nadchlo.  Po vypuštění do obrovského výběhu se okamžitě ujal vedení a snažil se všem dokázat, jak je důležitý a nad věcí. Jeho klidní a mírumilovní spolubydlící byli z takového přístupu poněkud rozhozeni a přestávalo tam pro ně být bezpečno. Jarinek byl proto přesunut do výběhu s dvěma obrovskými vraníky, kteří mají přiléhavou přezdívku „mastodonti.“ Tam si již se svým machrováním neškrtl. Stačí, aby si vyzývavě zahrabal přední nohou, ihned je zpražen nekompromisním pohledem, sklopí uši a tváří se nenápadně. Dobře mu tak, jeho sebevědomí už dosahovalo až ke hvězdám.

I ze sedla má ještě stále trochu problém s „novinkou,“ že se musí jezdec poslouchat. V době mého jezdeckého nepůsobení měl přece jen volnější režim a holky mu ledacos tolerovaly. Byl proto více než zaskočen, že po něm požaduji okamžité reakce a přesné provedení cviků. Ale už se s tím opět začíná smiřovat. Je před námi však mnoho práce, oba jsme křiví a bez kondice a značnou chvíli nám potrvá, než se dostaneme jen na úroveň, kterou jsme měli před naší pauzou.

10995473_446961322144391_4023434241978866689_n.jpg

Ale o tom tak nějak jezdectví je, začínat stále znovu. :)

 

K.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 


Přihlášení

Poslední fotografie



reklama



Archiv

Kalendář
<< září / 2018 >>


Statistiky

Online: 16
Celkem: 546890
Měsíc: 18965
Den: 1408