Jdi na obsah Jdi na menu
 


Gallardův deník díl 8.

 

Jelikož jsem člověk řádu, ráda si věci plánuji. Život mi však paradoxně a snad i naschvál přivádí do cesty lidi, zvířata a věci, které mi moje plány s oblibou bortí. Jedním z těchto plánoborců je Gallardo.
Tak dlouho jsem říkala, že jen šílenec si pořizuje roční hříbě, až jsem si jedno pořídila. Ač pevně přesvědčena o tom, že kůň by se měl alespoň do 3 let nechat svobodně žít s ostatními koňmi a nemělo by se s ním pracovat, jsem nucena hříběti vymýšlet program už od jeho 2 let. Pokaždé, když si rozvrhnu v duchu plán, co bych hříbě chtěla v určitém časovém horizontu naučit, zkrátí mi to na třetinu. Učí se totiž, bídák, velmi rychle, vše hned pochopí a „práci“, kterou jsem ho chtěla pozvolna učit několik týdnů, zvládne za pár hodin. A to zcela bez ohledu na to, že mi opět udělal čáru přes rozpočet.
Má naivní domněnka, že s výukou lonžování si vystačíme celý podzim, byla rozvrácena již koncem září. Hříbě již dávno nebylo co učit a lonžování ho už přestalo bavit. Také jsem spoléhala na to, že dlouhou dobu strávíme na učení se základních návyků pro práci ze země - zejména následování, napojení, reagování na změnu mého tempa či zastavení na daný signál. Hříbě to však zcela neohleduplně pochopilo okamžitě a dále nebylo co řešit. Došlo to až tak daleko, že jsem ho začala učit klasické „odložení“ používané při výcviku psů, čili že jsem po něm chtěla, aby zůstal stát na místě a přišel, až bude vyzván.
Spektrum cviků, které jsme na něj vytasili, obsahuje i dovnitř plec (kterou předvádí již od prvních pokusů naprosto s přehledem), obrat kolem zádi, obrat kolem předku a ustupování na holeň. Vše k našemu překvapení (a mým plánům navzdory) zvládá zcela přirozeně, bez zamyšlení, bez nejmenšího náznaku napětí, jako by to dělal odjakživa.
 p1550577.jpg
    Gallardo a dovnitř plec říjen 2012
 
Dalším mým pokusem o dlouhodobější zabavení Gallarda byla kavaletová práce (rozumějte cca 10 min 1 – 2 krát týdně). Na poprvé jsem přinesla jen jednu kavaletu, přes kterou přecházel na lonži v kroku, klusu a dokonce ji i přecválal. Příště jsem přidala druhou kavaletu a nechala ho přes ni přecházet v kroku a překlusávat. Zdálo se, že to považuje za příliš snadné, a tak přibyla i třetí kavaleta. Stále jsem měla sklony dávat kavalety příliš blízko k sobě, jeho krátké nožičky jsem však podcenila. I když byly kavalety od sebe postaveny na vzdálenost, kterou bych užila pro velkého koně, zvládal je na výbornou. Na další lekci již zdatně překlusával čtyři kavalety v poměrně slušné vzdálenosti. Nožky má sice krátké, ale umí se s nimi dobře odrazit a pěkně je protáhnout. Filip mě poučil, že v tomto věku se buduje rozsah kloubů a ujistil mě, že se rozhodně nemám bát stavět Gallarovi kavalety v takové vzdálenosti, aby se musel pořádně natáhnout. Naše kavaletové orgie ukončilo až zasypání jízdárny sněhem.   

p1550787.jpg

Gallardo v listopadu 2012

Čím dál více nás také lákají Gallardova široká záda. A přiznám se, že jsme již neodolali a vyzkoušeli je. Sice jen na pár vteřin, víc by si ve svém věku ani nezasloužil, ale i tak to stálo za to. Že s obsedáním nebude problém, jsme tak nějak čekali. Přece jen, Gallardo je kůň sebevědomý a klidný, bez jakýchkoliv špatných zkušeností s lidmi. Na záda si nechá dát cokoliv, má v nás plnou důvěru.
Několikrát v průběhu podzimu jsem si zkusila vyskočit na něj a položit se na něj na pár vteřin břichem. Netvářil se zcela nadšeně, ale obyčejně za ty 3 vteřiny utrpení dostal velkou pochvalu, a to se dalo vydržet.

p1550568.jpg

říjen 2012  

Poprvé jsem si na něj skutečně sedla až první prosincový víkend a byl to pro mě nezapomenutelný zážitek. Hráli jsme si s Filipem s oběma našimi koňmi na jízdárně. Filip si vyskočil na Bon Voyage bez sedla a bez uždění a jezdil okolo nás. Cvičně jsem si vyskočila na hříbě a položila se přes něj břichem. Gallardo se mnou pár kroků popošel a tak jsem prohlásila, že už jsem na svém koni ujela první 2 metry. Filip mě navedl, ať si na hříbě sednu. Neodolala jsem. Položila jsem se břichem přes Gallardova záda, pochválila ho a přehodila nohu. Ležela jsem mu na krku a chválila ho, pak jsem se narovnala, pochválila ho znovu a seskočila dolů. Šlo sice jen o 5 vteřin, ale pro mě zcela úžasných. Celý moment byl pro mě o to silnější, že Gallardo na sobě neměl ani sedlo, ani uždění, ani ho nikdo nedržel. Byla jsem nadšena. Druhý den si na hříbě na pár vteřin sedl i Filip.
Podruhé jsem si na Gallarda sedla 13. prosince. Přemluvila mě Laura, která se mnou u koní ten den byla. Tentokrát jsme byli na louce, hříbě mělo pouze ohlávku s vodítkem. Vyskočila jsem na něj poměrně dost neohrabaně, jak je mi v zimní bundě a termobotách vlastní, přesto klidně stál. Nenechal se vyrušit od vyhrabávání trávy z pod sněhu a pomalu se mnou popocházel. Uběhlo tak 20 vteřin a už jsem se chytala slézt, ale Gallardo mě předběhl. Hrábnul levou nohou, hrábnul pravou nohou a než jsem se nadála, ležel na zemi a spokojeně se válel. V tu chvíli jsem naznala, že nebyl možná ideální nápad, učit ho lehat. Bude to moc fajn, až pokaždé, když ho přestanu bavit, se prostě a jednoduše vyválí.
Když jsem se dosmála, učinila jsem nový jezdecký pokus. Tentokrát se mi Gallardo pouze okusoval boty, kousek se se mnou prošel, byl pochválen a slezla jsem.
Splnil mi tím další životní sen – poprvé si sednout na svého koně, aniž by byl omezován udidlem, sedlem, či aniž by ho někdo držel. Kolem nás ani nebyl ohraničený prostor, ale pouze zasněžená louka. Jedním slovem NÁDHERA.
p1560060.jpg
Ač nás ježdění už hodně láká, stále je příliš brzy. Další jezdecké pokusy necháme až na jaro. Předcházet jim, PODLE MÝCH PLÁNŮ, bude lonžování na dvou lonžích, aby se Gallardo naučil reagovat na obnosek, respektive na pomůcky otěžemi. V příštím roce nemíníme rozhodně začínat s kdovíjakou drezurou. Rádi bychom začali na Gallarda sedat během procházek v terénu, hodně s ním také pracovat ze země. Diskutovali jsme s Filipem i o udidle a shodli jsme se, že žádné pořizovat nebudeme. Alespoň pro zatím rozhodně ne. Pokud bude Gallardo jen trochu ovladatelný i bez udidla, k čemuž má nejlepší předpoklady, bude ježděn pouze na obnosku. A třeba i ve volnosti. No uvidíme…
K.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Daniela - ohlávka na lonžování

Dobrý večer, zajímala by mne Vaše ohlávka na lonžování, kde se dá sehnat?? Ty co jsou k sehnání na mne působí příliš humpolácky. Děkuji za odpověď.
PS: Moc se mi Vaše stránky líbí děkuji za ně :-)

Marie Straková - Velice pěkné

AHojky, jsem ráda za váš deník a za vaše stránky, našla jsem tu už více odpovědí na mé otázky- už se těším na další vaše pokroky s Gallardem a další zajímavé příhody.


PS: Nebude vám vadit, kdybych nějaké vaše články dala se zdrojem na můj blog?

kdyby jste se na něj chtěli podívat tak je zde: partnerstvi-s-konmi.webnode.cz

Kristýna - Re: Velice pěkné

Děkujeme.

Odkazy na naše stránky pochopitelně uveřejnit můžete, ale texty jako takové by rozhodně měly zůstat na těchto stránkách :)
Díky za pochopení

 


Přihlášení

Poslední fotografie



reklama



Archiv

Kalendář
<< září / 2018 >>


Statistiky

Online: 5
Celkem: 547942
Měsíc: 17942
Den: 408