Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bít či nebít, toť otázka...

 

Téma trestání koní je velmi ožehavé. Existují silně vyhraněné názory – najdeme zastánce absolutně odmítající tresty, ale i jezdce, kteří koně trestají téměř soustavně. Dle našeho názoru není ani jeden z těchto pólů ideální. Ač jsou případy zbytečně a neúměrně trestaných koní odsouzeníhodné, existují i případy koní, které jejich majitelé důsledně odmítali jakkoliv trestat, a z původně milých a hodných koní se stali nezvladatelní blázni.
Domníváme se, že trestání koně je prvek, který k výcviku koně do určité míry patří, ovšem pouze na základě přesně určených pravidel. Naše pravidla pro trestání koní vám s dovolením představíme v následujících řádcích.
Kdy koně netrestat
Prvním a snad nejdůležitějším principem ze všech je nikdy netrestat koně za vlastní chyby. Až příliš často můžeme vidět jezdce, kteří rukou, ostruhami či bičem trestají koně za chyby, za které kůň vůbec nemůže. Takový jezdec koni dává nepřesné, nejasné pokyny či mu svými špatnými pobídkami zcela znemožňuje udělat to, co po něm vyžaduje, a rozčiluje se, že mu kůň nerozumí. Pokud si sáhneme do svědomí a jsme k sobě upřímní, nepochybně si vzpomeneme na situace, kdy jsme se tímto způsobem taktéž zachovali. Je však absolutně nezbytné takovéto momenty zcela eliminovat.
Není také vhodné koně trestat za upřímný strach. Koně jsou svou přirozeností plachá zvířata a je nutno k nim tak přistupovat. Pokud se kůň něčeho bojí, rozhodně nedoporučujeme ho za tento strach bít. Takovéto počínání má spíše opačný účinek a strach koně z dané věci se pouze násobí, protože ví, že přijde další trest. Jestliže se kůň upřímně bojí, ideálním řešením je pozvolné přibližování se k dané věci, kdy se jezdec snaží strach koně ignorovat, tedy nevěnovat danému objektu pozornost. Pocítí-li kůň, že jezdec se předmětu jeho strachu nebojí, či se dokonce dívá jinam, sám mu také přestane přikládat důležitost. Záměrně však mluvíme o „upřímném strachu.“ Občas se koně děsí zcela účelně, aby si mohli poskočit či postrašit jezdce. V tomto případě je vhodné zkusit odhalit, proč to dělají (zda například jezdec nedělá něco špatně – i kdyby příčinou mělo být, že se kůň prostě nudí, ledacos to vypovídá).
Trestat koně, pokud něčemu nerozumí, nebo dělá chyby,také nemá opodstatnění. Jestliže kůň nerozumí pomůckám jezdce, je na jezdci, aby své pomůcky zlepšil. Je třeba dávat koni takové pobídky a pomůcky, které jsou pro něj jasné a čitelné, a opravovat ho především hlasem či jemnými doteky tušírky, která koně v tomto případě nemá trestat, ale má mu spíše být vodítkem a pomůckou. 
Kdy koně trestat
Domníváme se, že koně by jezdec měl trestat, pouze pokud ho kůň ignoruje. Jestliže koně o něco požádáme a on na naši žádost nereaguje, musíme se prosadit, jinak ztrácíme autoritu. A přirozená autorita je daleko cennější než síla, kterou jezdec může využít k trestu. Ovšem platí zde především výše zmíněné pravidlo – nikdy nesmíme koně trestat za naše chyby. Čili pokud již přistoupíme k trestu, musíme si být stoprocentně jistí, že kůň neposlechl, protože prostě nechtěl (a neměl k tomu důvod, který mu zavdal jezdec).
Jak trestat koně
Přísná pravidla platí nejen při rozhodování o tom, zda potrestat či nikoliv, ale i při výběru samotného postihu. Vždy je třeba zachovat si chladnou hlavu, trestat racionálně a nikdy nejednat ve vzteku. Každý občas ztratí nervy, pokud se mu něco nedaří. V takové chvíli však rozhodně nemá smysl koně trestat. Je lepší zahodit otěže, uklidnit se, vše si v klidu promyslet, přijít na příčiny problému a po pauze začít znova. Bohužel i v tomto případě si musíme všichni sáhnout do svědomí a zastydět se nad našimi prohřešky, které často vznikají z naší netrpělivosti.  
Pokud usoudíme, že je skutečně vhodné koně potrestat, musíme především jednat přiměřeně. Za malé prohřešky trestat málo (spíše na naši nespokojenost jemně upozornit). Jestliže však kůň odmítá spolupráci a nemá k tomu jiný důvod než například svou lenost, můžeme nátlak stupňovat.
Nikdy však nesmíme trestat rukama – škubání za udidlo, protahování udidla hubou či jakékoliv praktiky trestající koně bolestivými zásahy v hubě jsou nepřípustné! Trestáme pouze použitím hlasu či tušírky (na záď nebo za holeň) a zvýšeným tlakem holení, či přikopnutím holení. Rovněž s ostruhami je nutné zacházet obezřetně.
 
Kůň musí vždy jasně vědět, co nám vadí a co se nám nelíbí. Potřebuje jistotu a logiku v tom, za co bude potrestán a za co odměněn.
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Terezz,14 - ---

Hezky! :)) tenhle článek by si mělo přečíst víc lidí.
Nebo co já vídám ve stájích mě vážně udivuje..
Často vídám lidi co se snaží vinu svalit na koně jen aby se ''nestrapnili'' před trenérem(davem lidí,kamáradem,před sebou), takže stejně všechno odskáče kůň...
Někdy si opravdu říkám že lidi by si nejdřív měli vyřešit problémy se sebou,,,až potom jít ke koním.
I když jisté problémy mám také ( kdo ne) tak cestou ke koním je nechám před stájí ať na mě počkají ,až se vrátím.. :)

 


Přihlášení

Poslední fotografie



reklama



Archiv

Kalendář
<< září / 2018 >>


Statistiky

Online: 5
Celkem: 547949
Měsíc: 17932
Den: 407