Jdi na obsah Jdi na menu
 


Desatero správného sedu

Desatero správného sedu

 

Správný sed je ten nejzákladnější základ, bez kterého se v jezdectví neobejdeme. Tedy alespoň bychom neměli, v zájmu našeho jezdeckého umění, v zájmu jezdecké kultury, ale především v zájmu (nejen) zdraví našeho koně. Dovolila jsem si sepsat jezdecké desatero, které se snažím svým jezdcům dostat do krve dříve, než vůbec dostanou šanci chtít něco po koni. Protože pokud nemáte správný sed, nemáte nárok cokoliv žádat od vašeho koně. A když si již umíte správně sednout, je vaší svatou povinností si na svůj sed neustále myslet, pořád se porovnávat a před každým pokynem, který vydáváte ke svému koni, nejdříve srovnat sami sebe.

Prosím, berte v potaz, že v pro únosnou délku článku jsem nutně musela zjednodušovat a zkracovat. Správný sed je námět na tisíce stran odborných knih, protože má neskutečně mnoho pravidel a nuancí. Přesto se domnívám, že níže sepsané zásady jsou obecným základem, od kterého je možné se odrazit. Vycházíme z pravidel klasického drezurního sedu (dle Xenofonta, Podhajského, Oliveiry, Beran atp.), nicméně tato pravidla jsou obecně platná pro všechny jezdecké disciplíny, snad s výjimkou dostihů.

11223487_448488145343525_8479883061681411603_n.png

  1. Co nejdelší

Jezdec by se měl snažit učinit se co možná nejdelším. Temeno hlavy by mělo směřovat přímo k nebi, zatímco paty by se měly pomyslně zarývat až do země. Už jen tímto „natažením se,“ uvědoměním si této pozice se velmi přiblížíte ideálnímu sedu.

Philippe Karl a jeho učebnicový sed (www.philippe-karl.com)

72058_391725230900244_945882455_n.jpg

  1. Tři opěrné body

Je obecně známo, že nejstabilnější je předmět stojící na třech bodech. Tyto tři body máte k dispozici i vy – jsou jimi dvě sedací kosti a kost stydká. Je nutné, abyste seděli na všech těchto bodech rovnoměrně, tedy aby všechny tři body byly stejně zatíženy. Pokud byste seděli více na sedacích kostech, budete se zaklánět, zatímco více váhy na kosti stydké svědčí o předklonu.

Taktéž je důležité kontrolovat si, zda nesedíte příliš vzadu v sedle. Mějte prosím na paměti, že pokud se opíráte hýžděmi o zadní rozsochu sedla, tlačíte koni sedlovými polštáři do beder a takovýmto dlouhodobým ježděním mu hřbet nevratně poškozujete. Zejména to platí o vysedávání s dosedáváním na zadní rozsochu. (Pokud se domníváte, že vás se tento nešvar rozhodně netýká, nechte se někým natočit či nafotit, možná budete překvapeni.)

  1. Ramena dozadu, hrudní kost nahoru, břicho dopředu

Rameny dozadu mám na mysli především zapojení mezilopatkových svalů. Spousta mých trénujících na pokyn „ramena dozadu“ zareaguje jen záklonem s rameny svěšenými vpřed. Při správném provedení mezilopatkovými svaly přitáhneme ramena k sobě. (To je velice užitečné i v běžném životě, protože valná většina děvčat dnes chodí nahrbená, což opravdu nevypadá dobře. Zapojení mezilopatkových svalů je proto vhodné a dokonce žádoucí trénovat v průběhu celého dne.)

Nuno Oliveira 

10502353_10203761316006988_5599889298417888761_n.jpg

Hrudní kost by měla směřovat přímo vzhůru. Tím, že se budete snažit o dosažení pocitu, jako by nás někdo za hrudní kost pověsil na hák, dosáhnete ještě intenzivnějšího narovnání trupu, aniž byste měli tendenci se zaklánět.

Břicho by mělo zůstat uvolněné, bez napětí, měli byste být schopni dýchat do břicha a s výdechem povolovat pupík směrem ke kohoutku koně. Jistě, nemluvím zde o nějakém extrémním prohýbání se, spíše o respektování přirozeného prohnutí zad. Mnoho z nás trpí sedavým způsobem života, kterým si soustavně kulatíme bedra směrem dozadu. Proto se prohnutí v bedrech směrem dopředu za současného uvolnění břicha může jevit zpočátku obtížně či neproveditelně. Časem se však každému podaří dostat se do lepší pozice. Uvolnění břicha je taktéž důležité proto, že břišní a zádové svaly jsou antagonisté, tedy působí proti sobě. Když stáhnete břicho, uvolníte záda, když napnete záda, uvolníte břicho. Obojí najednou lze zapojit pouze s využitím značného napětí, někdy až křeče, a to rozhodně v sedle není žádoucí. Tam potřebujete především aktivní zádové svalstvo, proto je nutné břicho nenapínat, ale volně do něj dýchat.

Pro ježdění bez sedla platí naprosto stejná pravidla jako pro ježdění se sedlem

dsc_7031.jpg

  1. Rameno – kyčel – pata v rovině

Pokud bychom narýsovali kolmici k zemi, měli by rameno, kyčel a pata ležet na této kolmici. Tímto jednoduchým způsobem se dokážete účinně zkontrolovat sami a měli byste tak činit často. Zabráníte tak nevhodnému předklánění, zaklánění či „záchodovému“ posazení na koni. Úzce s tím souvisí i následující bod.

  1. Nohy z kyčle dozadu

Pokud jezdci ujíždí často nohy dopředu, pouhé zanožení lýtek nepomůže. Je třeba upravit pozici celých nohou, tedy posunout celou nohu již od kyčle vzad. Zjednodušeně řečeno dát celou nohu (již od kyčle) od koně a celou ji opět přiložit, jen o kousek více dozadu. Přirozeně tím dojde i k lehkému překlopení páve směrem vpřed a měli byste ideálně cítit rovnoměrné zatížení všech tří bodů (viz bod č. 2). Pánev by neměla být ani podsazená, ani vyšpulená vzad.

  1. Paty dolů, lokty k tělu

Paty jezdce by měly vždy směřovat směrem dolů, jako kdyby se jezdec jimi chtěl opřít o zem. Důvodů proč je nutné mít paty dole je hned několik - jen s prošlápnutou patou dokážete správně a efektivně pobízet holení (viz bod 7), výrazně vám pocit, že se chcete opřít o zem, napomáhá se stabilizací sedu a s vaší rovnováhou a zajistíte si tím i neztuhlou pozici celých nohou. Protože jakmile se jezdec chytí stehny a koleny, nohy ze třmenu automaticky vypadávají. Třmen by se měl nacházet v nejširším místě chodidla. Jezdec by měl do třmenu dávat zlehka váhu, aby třmen nevypadl z nohy, ne však natolik, aby se ve třmenech vzpíral a bránil se pohybu koně.

Lokty by měly být u těla, otěže by měly být prodloužením předloktí, od loktů jezdce až po udidlo by měla být přímka. Jezdec by si měl ruce nést nad kohoutkem koně, vedle sebe, nedávat ruce do stran a netahat si je do klína. Pouze pokud jsou otěže neseny nad kohoutkem koně a je s nimi působeno jen směrem nahoru, nedochází k tlačení udidla na jazyk koně. Otěže tedy můžete pouze s lehkými vibracemi přizvedávat vzhůru, jako byste mířili na svou hrudní kost. Platí to o všech obratech, laterálních cvicích, piruetách, skocích, v terénu, prostě vždy. Lokty u těla jsou také dobrou pomůckou, jak si kontrolovat, zda nesedíte křivě. Dotknete-li se lokty svých boků, měly byste je cítit ve stejné výšce. Není-li tomu tak, sedíte pravděpodobně křivě s jedním bokem „spadlým“ do strany.

Lehký klus. Otěž jako přímka vedoucí od udidla k lokti. Ruce jsou neseny nad kohoutkem, měly by však být blíže u sebe a pěsti postaveny.  

dsc_1474.jpg

 

7. Pobízet „holení“

V Čechách se poněkud nešťastně vžil pro pobízení výraz „holení“ na místo „lýtkem“. Je logické, že pobízet holení v pravém smyslu slova by zvládla tak možná primabalerína Bolšovo těatru. Jezdec pobízí koně lýtkem, rozhodně ho však nepobízí patami. Pobízení patami je necitlivé, nepěkné, neefektivní, vede k vytahování paty směrem nahoru a všemožnému okopávání a pošťuchování koně, kterého jen otupuje. Paty musí vždy směřovat dolů, při pobídce je nezvedáme, protože pobízí lýtko, kterému se v takovou chvíli ale paradoxně říká holeň.

Filip a jeho legendárně prošlápnutá pata. Všimněte si také uvolněné pozice nohou i celkově ukázkového sedu.

p1260529.jpg

  1. Nedržet se – rovnováha v břiše

Chcete-li na koni opravdu dobře sedět, mít skutečně nezávislý sed a možnost působit minimalistickými přesnými pobídkami, nesmíte se na koni držet. Ani koleny, ani stehny, prostě ničím. I mě kdysi učili, že se musím hlavně držet nohama a dlouho mi trvalo, než se mi podařilo uvěřit, že na koňském hřbetě zůstanu, jen pokud se uvolním a budu sedět ve správné rovnováze. Dodržíte-li všechny předchozí body, tento bod už by pro vás neměl být problematický, protože již ve správné pozici jste. Teď jde jen o to, zůstat v ní, aniž abyste měli tendence se jakkoliv chytat koně. Když máte sedlo, ještě se možná nohama udržíte, ovšem bez sedla při jakémkoliv vašem ztuhnutí okamžitě vyjedete nad koně a ztrácíte rovnováhu. Proto je ideální si správný sed hojně trénovat bez sedla, i když pravda je někdy krutá.

Rovnováhu na koňském hřbetu neudržíte silou, ale posazením se do správné pozice, na tři opěrné body, s hlavou mířící vysoko a patami nízko. Rovnováhu pak hledejte v břiše, stejně jako při cvičení jógy nebo když hledáte balanc na kladině. Pokud se chytáte nohama, zastavte, uvolněte se, začnete znovu. Platí o všech chodech, tedy i o klusu a cvalu. Pokud se chystáte nohama, tuhnete, tuhne pod vámi i váš kůň a pak je vše již jen souboj svalů a nikoliv společný tanec. Uvolněte se, dýchejte, držte správnou pozici a nevzdávejte to, když to nepůjde hned.

Mé zásadní rady pro nalezení rovnováhy zní – hledejte rovnováhu v břiše, pokud ztrácíte balanc, opřete se nohama o zem (rozumějte prošlápněte paty ještě níže, jako byste se chtěli dotknout země; nohy ovšem nesmí být v křeči).

  1. Nedělat pohyby

V sedle seďte co nejklidněji, nevrťte se, nesnažte se kopírovat koňský pohyb a hlavně nevytírejte sedlo. Nejen, že to komicky vypadá, ještě tím koně zbytečně rušíte, vyvádíte ho z rovnováhy a ještě více mu namáháte hřbet. Představte si, že nesete na zádech batoh. Měli byste raději batoh, který by se vrtěl v domnění, že sleduje váš pohyb nebo batoh, který by seděl klidně a pevně? Snažte se sedět v dobré pozici, pevně ale přesto uvolněně a nevytvářejte žádný pohyb, jen tak se koni dobře ponesete.

No každý jsme nějak začínal...Alespoň mám materiál pro demonstrování velmi běžných tragických jezdeckých chyb - ramena vepředu, ale především stažené břicho a z toho vyplývající prohnutá záda. Navíc snaha kopírovat koňský pohyb ve cvalu (ANO, takhle hrozně to vypadá!!!), neudržení pozice nohou (špatně celé už od kyčle), prostě tudy ne, přátelé! 

p1210313.jpg

 

A takhle by to mělo vypadat - jezdec sedí pořád stejně - v zastavení, kroku, klusu, cvalu.. stále stejná stabilní pozice, pouze odpružuje pohyb koně.p1260636.jpg

  1. Pružnost, pevnost, koordinace

Pokud se vám již podaří dostat se do správné pozice, čeká vás úkol stejně tak těžký, ne-li těžší – tuto pozici si udržet. Podaří se vám to pouze na základě intenzivního soustředění se na vlastní tělo a při vytrénované schopnosti zkoordinovat se. Je nutné sedět pevně, přesto však zachovat tělu pružnost rovněž uvolněnost určitých svalových skupin. Jezdec se musí naučit působit pouze určitými svaly a nezatínat přitom svaly jiné, což je opravdu velmi náročné. Přesto tento boj se sebou samým stojí za to, protože jen pokud dokážete ovládat sami sebe, máte nárok snažit se ovládat tělo koně.

 

Přeji hodně sil, zdaru a dobré vůle!

K.

 

Desatero pro správný sed dle Nechsenest.cz:

  1. Co nejdelší
  2. Tři opěrné body
  3. Ramena dozadu, hrudní kost nahoru, břicho dopředu
  4. Rameno – kyčel – pata v rovině
  5. Nohy z kyčle dozadu
  6. Paty dolů, lokty k tělu
  7. Pobízet „holení“
  8. Nedržet se
  9. Nedělat pohyby
  10. Pružnost, pevnost, koordinace

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Sára - Předklonění

Dobrý den, jen jsem se chtěla zeptat, co dělat, když se moc předkláním. V kroku si to hlídám a u klusu (cválala jsem jenom párkrát a tak nemůžu posoudit) když se snažím přejí zase do kroku, tak jsem většinou v předklonu (neumím zasednout do sedla). Většinou si to po nějaké době uvědomím a opravím to, ale pak jsem zase v předklonu. Ještě jezdím na lekavém koni (jak jsem v jednom Vašem článku četla, tak to asi bude mnou) no ale snažím se sledovat jeho uši a pohyb hlavy, do toho jestli vysedávám na správnou nohu, k tomu paty a už je toho na mě prostě moc. Vím, že mi s tím asi moc nepomůžete, maximálně řeknete, ať si to neustále hlídám, ale chtěla jsem to zkusit. Můj trenér mě a ještě jednu holku většinou posadí na koně a jde na něčem pracovat, sem tam nějak poradí když jde kolem, takže od něj moc rad neslyším.
A také se hrozně moc omlouvám za délku, vždy se rozepíšu a nevím kdy přestat.
Moc děkuji za odpověď, ať už bude jakákoli, určitě pomůže.

Lucka - volné nohy

Dobrý den,
ráda bych poprosila o bližší vysvětlení konkrétního bodu nedržet se nohami.
Co s koněm u kterého se dají předpokládat zlomyslnosti jako shazování ve cvalu zastavením, otočkami.
Jak najít kompromis mezi volným sedem a držením se.
Nebo správný předpoklad uvolněného sedu je, že se v případě ,,zlomyslnosti,, koně stačí člověk chytit nohami?
Je to vůbec v té rychlosti okamžiku reálné?
Moc děkuji za bližší vysvětlení. Nejsem si jistá, jestli jsem tento bod pochopila správně.

Kristýna - Re: volné nohy

zdravím, sedět uvolněně neznamená, sedět odevzdaně :) V ideálním případě při běžných formách "zlobení" koně stačí dát paty hodně dolů (opřít se o zem) a mírně se zaklonit, při těch ráznějších formách už je potřeba se nějakým způsobem chytit, to je jasné. Jezdec by měl mít nohy přiložené u koně po celou dobu, ovšem přiložené bez tlaku. V případě potřeby pak může "stisknout" celkem rychle. Nicméně pravdou je, že vybalancovaný sed pomáhá více, než pouhé držení se. Ovšem pochopitelně, to se liší situaci od situace :)

daniela - sedlo

je podstatné v akom sedle človek na koni sedí? mám problémy s chrbticou, resp kostrčou a krížami (áno, športom k trvalej invalidite, ale ako inak by to mohlo byť keď som xy rokov jazdila nesprávne, trénovaná len vlastnými pocitmi a snahou koni čo najmenej zavadzať...), zaujímalo by ma, či môže tvar sedla - skokové, všestranné, drezúrne, španielske, westernové - dopomôcť k pohodlnejšiemu jazdeniu? Pravda je, že vo westernovom som sa cítila pohodlnejšie...
PS: plánujem si kúpiť kamoša keď dobudujem doma miestočko pre neho, tak zisťujem čo sa dá.) Ďakujem za odpoveď!

Kristýna - Re: sedlo

Určitě má typ a tvar sedla na kvalitu sedu značný vliv. Záleží, co definujete pojmem "pohodlnější sed", on je "pohodlný sed" často dost vzdálen sedu správnému (čímž tedy rozhodně nechci říct, že správně sedět není pohodlné;) Ale třeba vámi zmíněné westernové sedlo dovoluje jezdcům sedět všelijak, aniž by měli pocit, že z koně spadnou... :)

 


Přihlášení

Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< květen / 2018 >>


Statistiky

Online: 5
Celkem: 499028
Měsíc: 14821
Den: 286