Jdi na obsah Jdi na menu
 


O dýchání

p1290625.jpg

Základním předpokladem dobré drezurní (či jakékoliv jiné jezdecké) práce je perfektní sed jezdce. K perfektnímu sedu neodmyslitelně patří správné dýchání, ač je bohužel velmi často opomínáno. Jezdci se všemožnými způsoby snaží ovládat koně rukama a nohama, přitom by si ušetřili mnoho energie a nepříjemností, kdyby správně dýchali.
Naším ideálem je soulad koně a jezdce, kdy jsou tito dva partneři spolu schopni spolupracovat na základě nejjemnějších pomůcek. Základním stavebním kamenem naší ideologie je správné dýchání. Ač tomu mnozí lidé nevěří, k určování rychlosti či zpomalování pohybu koně není třeba používat udidlo a otěže, tedy zasahovat koni do huby. Stačí jen dobře sedět a správně dýchat.
Pokud chceme koně zastavit či zpomalit, stačí uvolněně vydechnout většinu obsahu plic. Výdech je pasivní pochod, stěny hrudníku, břicha a bránice svou pružností vytlačí vzduch z plic při ztrátě napětí příslušných svalů (pilíře bránice, mezižeberní a prsní svaly), plný výdech v tomto smyslu zajistíme plným uvolněním svalů trupu. Na uvolněnost a pasivitu pohybového aparátu jezdce zareaguje kůň sníženým napínáním svých vlastních svalů a snížením energetické hladiny svého pohybu, tedy zpomalením. Pokud chceme, aby kůň pokračoval, dýcháme stejnoměrnými nádechy a výdechy, jejichž usilovnost by měla odpovídat energii, kterou od koně aktuální pohyb vyžaduje. Pokud požadujeme po koni zvýšení ruchu či přechod do vyššího chodu, sdělíme mu to svým hlubokým nádechem, spojeným s vypnutím hrudi, což způsobí zvýšený tonus svalů trupu a tedy upozorní koně na nutnost zvýšení energetické hladiny pohybu.
Dorozumívat se s koněm za pomocí dýchání jezdce není snadné, ale rozhodně ne nemožné, a tato technika působí na všechny koně bez rozdílu typu či temperamentu. Klade však vysoké nároky především na jezdce a ne jezdcovu práci se svým tělem.
Pouze jezdec, který dokáže volně a uvolněně dýchat, může dosáhnout uvolnění svého koně, protože napětí koně je vždy odrazem napětí jezdce. Jezdec, který se napíná, je strnulý, nedokáže uvolněně dýchat a je pro svého koně zásadní překážkou v uvolnění.
 
Dýchání
Základem správného dýchání je dýchání do břicha, ač většina z nás (a zejména ženy) má sklon dýchat pouze hrudníkem. Tento zlozvyk nás provází naším každodenním životem a odráží se i v našich jezdeckých výkonech.
Pro nácvik správného dýchání je ideální lehnout si na záda na rovnou podložku, netlačit bedra k zemi, zachovat přirozenou pozici těla. Poté se zhluboka nadechnout do hrudníku a následně vydechnout. Po vydechnutí naše spodní žebra netrčí směrem od břicha, ale hrudní koš jakoby uzavírají. V této pozici by žebra již měla zůstat a s dalším nádechem se nenadechneme do hrudníku, ale do břicha, kdy by náš dech měl směřovat nejen dopředu (tedy do vypoulení pupku), ale i do boků, ideálně i lehce do zad. Tím dojde k uvolnění břišních svalů, ale i svalů podél páteře.
Zdánlivě jednoduché cvičení se však stává velmi obtížným, pokud jej máme provádět soustavně, tento typ dýchání totiž vyžaduje určitou dávku soustředění, jinak se tělo vrací zpět ke svým špatným stereotypům.
Stejným způsobem bychom měli dýchat i na koni. Hlubokým nádechem a následným výdechem uzavřeme hrudní koš a pokračujeme v dýchání do břicha, které s každým výdechem uvolňujeme a pouštíme níže a níže ke kohoutku koně, čímž si zajišťujeme i dostatečné prohnutí bederní páteře. Břišní svaly správného jezdce by neměly být příliš vypracované, zejména tedy přímé břišní svaly. Ač to možná neodpovídá dnešnímu ideálu krásy, uvolněné břicho jezdce znamená uvolnění koně. Naopak napjaté břišní svaly jezdce se vždy odrazí v nevhodném napětí či strnulosti koně.
Pokud zvládnete uvolněně a pravidelně dýchat v kroku, pracovním klusu a cvalu, můžete si gratulovat a váš kůň to také rozhodně ocení.
 
Přechody a uvolnění
Jak již bylo uvedeno výše, pro přechod do nižšího ruchu, chodu či do zastavení jezdec vůbec nemusí (a ani by neměl) použít udidlo a otěže.
Hlubokým výdechem a uvolněním se (avšak za zachování pevného sedu) dáváme koni signál k jeho vlastnímu zpomalení a uvolnění. Zpočátku bývá pro jezdce toto cvičení poměrně náročné, zejména pokud jeho kůň byl doposud zvyklý zastavovat na tlak udidla v hubě a tahání za otěže. Ovšem koně velmi rychle přechodům na výdechy přivyknou, protože je jim nejen příjemné, že nejsou za hubu taháni, ale reagovat na tělo jezdce je pro ně velmi přirozené.
Jezdec však musí vyvinout značné úsilí, aby se se svým tělem naučil pracovat a koni dával svým uvolněním jasný signál. Zpočátku může zpomalení či zastavení na výdech trvat poněkud déle, ale při vytrvalém tréninku jsou kůň a jezdec schopni techniku výdechu a nádechu používat i při nejobtížnějších drezurních prvních, kdy je třeba velmi rychlých reakcí koně (tedy např. v přechodech cval-krok či cval-zastavení).
 
Pro koně je zpomalování či zastavování na výdech jezdce velmi příjemné a přirozené a nemůže se při něm stát, že by kůň ztuhnul, ztratil rovnováhu či koncentraci. O to více je však náročné na koordinaci a soustředění jezdce. Nicméně dobrý jezdec by měl klást vždy větší nároky na sebe, než na svého koně. Pracovat s koněm pomocí dýchání jezdce je také základem ježdění bez sedla a bez uzdění, kůň naučený na tyto nejjemnější pomůcky je potom snadno ovladatelný i bez otěží. Zpomalování a zastavování na výdech zvládnou naprosto všichni koně. Vlastní zkušenost nám potvrdila, že i koně zvyklí od svých jezdců na brzdění s mnoha kily v otěžích, se velmi rychle naučí na výdechy reagovat, když je jim tato možnost dána. Vše záleží, jako vždy, jen na jezdcích.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Sylva - Ženy a dýchání

A napadlo vás, že dýchání hrudníkem je pro ženy ne zlozvykem, ale fyziologickým uzpůsobením? Proč ženy dýchají hrudníkem? Protože v případě těhotenství by do břicha dýchaly velmi těžce, nemohly by si kvůli váze plodu ani lehnout na záda, proto to příroda takto chytře zařídila. Muži dýchají do břicha přirozeně, pro ženy je přirozené používat nádechy do hrudníku.

Ferox - Re: Ženy a dýchání

Pro ženy bývá přirozenější dýchat do hrudníku, pro muže do břicha. Není ale důvod, proč by žena nemohla "normálně" dýchat břichem. Zmiňovaný příklad s těhotenstvím doporučuju (dámám :o) vyzkoušet na vlastní kůži - pokud je člověk zvyklý zapojovat břicho standardně, daří se to bez jakýchkoliv problémů i v devátém měsíci. A co se týče koní - hlavně, že to funguje (funguje!). Čímž děkuji za přínosný článek.

Zettka - Re: Ženy a dýchání

Tím "dýcháním do břicha" je myšleno dýchání do bránice, které využívá každý zpěvák či zpěvačka. Muži mají výhodu, že je to pro ně přirozenější, takže by při nácviku neměli mít problém. I přesto znám muže, kterým to ze začátku také moc nejde:) Ženě dá možná víc práce přijít jak na to, ale to je všechno. Studuji zpěv na konzervatoři a věřte, že profesionální zpěvačky bez problému zpívají i v těhotenství a s dechem do bránice nemají problém. Samozřejmě, že pokud si najednou v osmém měsíci těhotenství zamanete, že se takto naučíte dýchat, tak se vám to asi dařit moc nebude a ještě se vám pěkně zatočí hlava:)

Dandysek - Úžasné

Je až s podivem, kolik toho s dechem zvládneme a jak se propojují principy ježdění i s dalšími odvětvími. Mimo učení se jízdy na našem Koníkovi, chodím ještě na Aikido, kde je dech a práce s ním velmi důležitá. Zároveň o technice popsané v článku mě informovala moje Fyzioterapeutka, která také jezdí na koních, nyní již jen příležitostně, ale radila mi zapojovat dech tímto způsobem na koni. Moc mi to nešlo, protože jsem se soustředila na povely trenéra tak moc, až jsem dech zadržovala a kůň byl celý ztuhlý. Nyní jezdím občas sama bez trenéra a soustředím se jen na pocity koně a vyplácí se to, teď i s trenérem umím uvolnit sebe i koně, což je to nejdůležitější, mít z nás ten dobrý pocit chtěné spolupráce.
Děkuju za Váš článek moc

K+F - Re: Úžasné

Rádo se stalo :)

Anna - Břišní svaly?

Achjooo, teď si nevím rady co s těmi břišními svaly. Vždycky jsem si myslela, že je lepší cvičit, posilovat, protože si tak budeme líp uvědomovat vlastní tělo, krásně se zpevníme a budeme tak mít nad svým tělem větší kontrolu, což by mělo být pro naše ježdění jen přínosem. A teď si přečtu, že by posílené břicho mohlo dokonce škodit. Teď nějak nevím co s tím...Ano, posílené břicho je tvrdé, pevné atd. atd., ale když ho nebudeme zatínat, nebude to koně rušit, ne? Taky jsem četla názory různých trenérů, že když nad skokem zatneme spodní část břicha, pomůže to v lepším sedu, pohybu s koněm, rovnováze atp., už si přesně nepamatuji, jak to bylo. To, co tady píšu, neberte jako kritiku nebo zpochybňování článku, to vůbec. Článek se mi velmi líbí ( konečně taky někdo napsal něco jiného, než "paty dolů, špičky ke koni, nehrbit se" ), souhlasím s tím, že nám správné dýchání v jezdectví pomáhá, to ano. Prostě mě jen zarazila ta část o břišních svalech, protože mi přijde, že se o nich a o jejich vlivu na ježdění moc nemluví. Tedy já jsem zatím nic na toto téma neslyšela a nečetla ( kromě Vašeho článku a výše popisovaného ). No a tak si tady tak sedím a přemýšlím, jak to vlastně je, moc to nechápu. Mohla byste mi to prosím přesněji vysvětlit? Vaše názory, zkušenosti... Snažím se to lépe pochopit a dost by mi pomohly nějaké bližší informace o tomto tématu. Mám teď v hlavě celkem zmatek. Budu ráda za jakýkoliv poznatek :) . S pozdravem A.

Anna - Břišní svaly?

Achjooo, teď si nevím rady co s těmi břišními svaly. Vždycky jsem si myslela, že je lepší cvičit, posilovat, protože si tak budeme líp uvědomovat vlastní tělo, krásně se zpevníme a budeme tak mít nad svým tělem větší kontrolu, což by mělo být pro naše ježdění jen přínosem. A teď si přečtu, že by posílené břicho mohlo dokonce škodit. Teď nějak nevím co s tím...Ano, posílené břicho je tvrdé, pevné atd. atd., ale když ho nebudeme zatínat, nebude to koně rušit, ne? Taky jsem četla názory různých trenérů, že když nad skokem zatneme spodní část břicha, pomůže to v lepším sedu, pohybu s koněm, rovnováze atp., už si přesně nepamatuji, jak to bylo. To, co tady píšu, neberte jako kritiku nebo zpochybňování článku, to vůbec. Článek se mi velmi líbí ( konečně taky někdo napsal něco jiného, než "paty dolů, špičky ke koni, nehrbit se" ), souhlasím s tím, že nám správné dýchání v jezdectví pomáhá, to ano. Prostě mě jen zarazila ta část o břišních svalech, protože mi přijde, že se o nich a o jejich vlivu na ježdění moc nemluví. Tedy já jsem zatím nic na toto téma neslyšela a nečetla ( kromě Vašeho článku a výše popisovaného ). No a tak si tady tak sedím a přemýšlím, jak to vlastně je, moc to nechápu. Mohla byste mi to prosím přesněji vysvětlit? Vaše názory, zkušenosti... Snažím se to lépe pochopit a dost by mi pomohly nějaké bližší informace o tomto tématu. Mám teď v hlavě celkem zmatek. Budu ráda za jakýkoliv poznatek :) . S pozdravem A.

iva - zajímavé

člověk se má pořád co učit!

Madlene - dýchání

Dobrý den, se zájmem jsem si přečetla Váš příspěvek a ráda bych jen doplnila pár věcí. Vzhledem k tomu, že jsem před půl rokem (díky svému jinému sportu) utrpěla lehčí úraz páteře, měla jsem samozřejmě možnost velmi důkladně se seznámit s dechovými technikami, které jsem pak dlouho prováděla jako součást rehabilitace (nutno dodat, že jsem u nich zůstala i nadále, protože jsou všeobecně velmi prospěšné). U dýchání je důležité si uvědomit, že nelze dýchat "jen" do břicha. Spíš jde o pohyb dechu směrem nahoru a dolů, jako při stlačení nějakého pomyslného měchu. Je to pak dokonce ještě složitější, než dýchat do samotného břicha. V praxi by tedy správný nádech měl fungovat tak, že začátek je veden hlubokým nádechem do břicha, které se tím opticky "nafoukne". Pokračujete směrem do hrudníku, který byste měli mít tendenci (alespoň pocitově) co nejvíce roztáhnout do stran. Nádech končí pod klíčními kostmi a směřuje i do zad, přesněji mezi lopatky, kde pomáhá správnému usazení mezižeberních svalů. Dech si při cvičení na zádech můžete zkontrolovat tím, že si dáte jednu ruku na bok (na spodní pár žeber) a druhou na začátek hrudní kosti. Vzdouvající se břicho vidíte sami a ruce Vám pomohou zjistiti, zda hýbete i se žebry a hrudním košem (tato část je vůbec nejsložitější). Kromě jiného by si měl každý dávat pozor také na přirozenou tendenci zvedat při hlubokém nádechu ramena a "choulit" je směrem k sobě (do hrudníku) - ta zůstávají samozřejmě uvolněná vždy ležet na podložce. Daleko více a podrobněji by Vám k správným dechovým technikám řekl dobrý fyzioterapeut. Není od věci si za ním i párkrát zajít. Nesprávně prováděné pokusy o "dobrý dech" nikdy nepovedou ke kýženému výsledku. Všem jezdcům vřele doporučuji správné dýchání a provádění dechových cvičení. Je to jedna z nejlepších cest, jak opravit i mnoho jiných chyb a celkově zlepšit kondici břišních svalů a zádového korzetu... Jen je potřeba trocha zarputilosti a vytrvalosti - tělo, a především Váš mozek, si na ten správný dýchací proces musí chvíli zvykat...:-).

 


Přihlášení

Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< květen / 2018 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 499679
Měsíc: 14630
Den: 270