Jdi na obsah Jdi na menu
 


Oblíbené jezdecké nepravdy

 

Až příliš často kolem sebe slyším pokyny od trenérů či věty jezdců, při kterých mi běhá mráz po zádech. Proto jsem se rozhodla některé z nich sepsat a podat k nim vlastní interpretaci problému. Cílem tohoto článku není provokovat, ale snad pomoci pár lidem otevřít oči a zamyslet se nad svým ježděním a tím ulevit jejich koním. A jaké nepravdy (nechci použít výraz nesmysly) zní českými jízdárnami?
 
Drž se!
Mezi jezdci panuje velmi škodlivý mýtus, že na koni je třeba se držet silou. To je obrovský, obrovský omyl. Drezura je umění a je to právě použití síly, co odlišuje jezdecké umění a jezdecký sport. I já si pamatuju své první lekce, kdy na mě trenér, vycházející z buranské socialistické jezdecké školy, ječel, že mi dá pod koleno bankovku a když vypadne, nechá si ji. Pokyny typu „Drž se koleny!“ a „Drž se stehny!“ jsou zcela proti logice klasické drezury. Pokud se chytnete koleny, automaticky ztuhnete v těle, v sedu, koni se špatně nesete a tuhne i on pod vámi, tím pádem se vám špatně sedí, a proto se ještě více držíte… Je to bludný kruh držení a tuhnutí, který vede k prohnutým koním a zběsile vysedávajícím jezdcům.
Na koni se nesmíte držet, musíte sedět! (Jedinou výjimkou snad může být parkur, případně cross country, ovšem i zde je často efektivnější jít s pohybem koně než sázet pouze na sílu stisku nohou.) Je to právě kvalitní sed, který zajistí, aby jezdec byl s koněm v natolik dobré rovnováze, že koňský pohyb dokáže odpružit, aniž by se musel držet silou. Používáte-li k udržení se v sedle sílu, pozná se to velmi snadno – lezou vám kolena z opěrek sedla, vytahujete paty, nohy vám vypadávají ze třmenů, máte problémy s pracovním klusem a je pro vás velmi obtížné udržet se na koni bez sedla. Typické držení koleny můžete vidět na snímcích níže:
 
Sioux a já 2009

p1060986.jpg

 Lucia s haflingem v době, kdy jsme spolu ještě netrénovaly.. Dnes už sedí parádně! :)

10277844_10202445985843947_4926834897387205621_n.jpg

S Gallardem 2014 - můžete porovnat rozdíl - zde sedím uvolněně, bez držení

p1640190a.jpg

A co radit proti tomuto nešvaru? NEDRŽTE SE, SEĎTE, NECHTE SE NÉST! Budete-li dobře sedět, naleznete rovnováhu v sobě a splynete s pohybem vašeho koně. Bez tohoto splynutí se nikdy nestanete dobrým jezdcem.
 
Čím je udidlo tlustší, tím je jemnější
V koňské hubě příroda vytvořila místo na čelisti, dásně, zuby a jazyk. Není tam místo na udidlo. Proto argument, že úzké udidlo je ostré a tudíž nežádoucí je nesmyslný. Úzké „ostřejší“ udidlo v jemných rukách způsobí mnohem méně škody, než tlusté gumové v rukách neumětela. Argument „nemám klidnou ruku a tak mám tupé udidlo“ je zcela scestný. Jezdec s neklidnýma rukama do nich nemá dostat otěže vedoucí k udidlu. Je třeba kvalitního výcviku jezdce na lonži, který zajistí nezávislý sed a zpočátku si klidnou ruku ověřit na obnoskových otěžích. 
 
Když kůň zvedá hlavu, použij martingal!
Přijde-li k nám někdo na trénink, první, co uděláme, je, že mu sundáme martingal. Spousta jezdců s martingalem jezdí, aniž by vlastně věděli, k čemu slouží.. ale mají ho přece všichni, tak ho musí mít taky. Zamyslete se nad tím, jak martingal působí. Začněme od koňské huby – na spodní čelisti leží jazyk, na něm udidlo. Pokud taháme za otěže směrem k sobě, skřípeme koni jazyk mezi udidlo a spodní čelist, což, jak si jistě umíte představit, koně velmi bolí. Proto je třeba působit otěží vždy pouze směrem nahoru, nikdy ne k sobě a nedej bože tahat otěže dolů. Martingal zafunguje, pokud kůň zvedne hlavu. V tu chvíli se otěž zarazí o kroužky martingalu a koni škubne do huby směrem dolů, jak vidíte na přiložených fotkách:
 

1509141_10152086364528730_4462036194998081561_n.jpg

10255358_826752024019884_8522525357976180222_n.jpg

 Představte si něco podobného ve vašich ústech. Budilo by to ve vás chuť pracovat uvolněně na otěži? Spolupracovali byste rádi s jezdcem, který vám svým neuměním a nevědomostí působí bolest? Martingal, stejně jako průvlečky a vyvazováky směřující k podbřišníku, pracuje s bolestí. To není nástroj, který vám pomůže - působí proti koni a tím pádem i proti vám. Jediná, jakž takž pochopitelná situace ospravedlňující použití martingalu je při krosu, kdy se koně mohou nepřiměřeně rozvášnit a stanou se hůře ovladatelnými. Přesto to však není ideální řešení. Následující bod s tímto úzce souvisí.
 
Koně uvolni na průvlečkách!
Průvlečky, gogy a další „pomůcky“ podobného typu koně nikdy neuvolní. Už jen proto, že pracují tak, že koni působí bolest. Vy byste se snad uvolnili na základě bolestivých podnětů? Zapojte svou představivost a následujte staré známé pravidlo – „Nečiň jiným to, co nechceš, aby oni činili tobě.“
 
Na snímku jeden z nejhorších způsobů lonžování koně - průvlečky svázané za koňskými zády

dsc_1581.jpg

 
Ježdění vyžaduje klid a ticho!
Nemálo jezdců vyžaduje odstranění všech rušivých podnětů, než vůbec usednou na koně. Nikde se nesmí pohybovat psi, křičet děti, nesmí foukat vítr či hrát hudba, nesmí být poblíž ostatních koní atd. atd… A to vše s odůvodněním, že jejich koně jsou plaší a bojí se. Vždy je to naopak, jsou to jezdci, kteří se bojí svých koní. Ano, jsou i koně citlivější a lekavější, ovšem snažit se je držet ve vakuu rozhodně tomuto problému nepomůže. Je třeba koně stále vystavovat novým a rušivým podnětům, aby si zvykli a nebáli se. A především to vyžaduje klidného a rozumného jezdce. Nezaměňujte podněty za problémy!
 
Bota, bota!
Pobízení botou je klasickým nešvarem většiny jezdců. Botou a patou se nepobízí, pobízí se holení, respektive lýtkem. Rýpání koně patami nikdy nebude mít potřebný účinek a koně pouze otupí. Nehledě na to, jak hrozně to vypadá.
 
Zaber!
Použití síly do jezdeckého umění prostě nepatří. Kde je síla, není jemnost. Síla zabíjí komunikaci a spolupráci a nastoluje agresi a boj. Ne, ne, ne...
 
Ztuhni!
Kůň reaguje na nejjemnější signály našeho těla, i ty, co si sami neuvědomujeme. Pokud chceme uvolněného koně, musíme být sami uvolnění. Na tuhnutí našeho těla bude kůň reagovat vlastním ztuhnutím, což je opět zcela proti duchu jemnosti a lehkosti. Ztuhnout a zpevnit se jsou dvě odlišné věci. Jezdec musí sedět pevně, ale uvolněně.  
 
Hlavu dolů! Levá-pravá!
DÁVAT koni hlavu dolů je zcela nesmyslné. Kůň musí sám dát hlavu dolů, na základě toho, že dobře pracuje od zádi. Cpát koni hlavu mezi přední nohy uměle, za pomoci všelijakých udělátek a vyvazovátek, případně snažit se koni udržet hlavu dole silou, je zcela proti duchu klasické drezury a navíc je to i neetické. Kůň, který sníží krk a zakulatí se, nám tím sděluje, že to, jak pracujeme, je správné. Pokud ho budeme znásilňovat a nutit ho k tomu silou, je to zcela proti logice věci. Pilování jazyku koně v klasickém stylu levá-pravá považuji za sadismus. Koně takto ježděné poznáte velmi snadno – s každým krokem kývají hlavou ze strany na stranu. Také s módním „dopředu a dolů“ je třeba zacházet opatrně. Specielně „horsemanshipoví“ jezdci si to v poslední době oblíbili a tak je internet plný fotek koní na provazových ohlávkách, co pomalu brousí bradami zem. Přílišné snížení krku vede k posunu těžiště dopředu, kůň se tedy nenese od zádi, ale padá po předku, což zase jeho tělesný aparát nepřiměřeně zatěžuje. Všeho moc škodí..
 
Neptej se a makej!
Ptejte se! Dobrý trenér vás bude podněcovat ke zvídavosti a otázkám, bude vás učit myslet a cítit. Ježdění je především v hlavě. Pokud umíte ovládat svou mysl, logicky přemýšlet nad tím, co a proč děláte a máte schopnost citu a empatie, jezdecká technika už pro vás bude hračkou. Tedy za předpokladu, že zvládnete své tělo zkoordinovat.
 
Drncáš v sedle, dej si pod sedlo beránek/gelovku!
Jen váš kvalitní sed zajistí, abyste koňská záda ušetřili. Beránky ani gelovky koňská záda neochrání, nedělejte si zbytečné iluze.
 
Když kůň otevírá hubu, utáhni nánosník a podpínku!
Otevírání huby je pro jezdce signálem, že kůň je s tím, co se děje v jeho hubě nespokojen. Nejčastěji je důvodem příliš tvrdá ruka jezdce. Tím, že se mu pevně stáhne nánosník a nedej bože jezdec používá i podpínku, se celý problém jen zhorší. Kůň už si nemůže otevřením huby ulevit a jen více trpí. Logicky nejde od koně, kterého sužuje taková bolest, očekávat ochotu a uvolněnou spolupráci. Stažení koňské huby „řeší“ následek a ne příčinu, v důsledku tedy neřeší nic. Pokud kůň otevírá hubu, je třeba zjistit proč. Ve valné většině případů pomůže, když jezdec zjemní své působení na udidlo. Pomůže také jezdit na obnosku či připnout otěže do nánosníku.  
 
Musím ho tahat za hubu, kůň se se mnou tahá!
Kdo nechce být tahán, nesmí s taháním začínat. Jak už bylo na těchto stránkách mnohokrát zmíněno, právě ti nejcitlivější koně se s udidlem nejvíce bojují. Snaží se tak jen bránit bolesti. Neexistuje žádný rozumný argument, proč tahat za otěže.
 
Ten kůň je debilní!
Každý kůň je obrazem svého jezdce. Tím, jak hodnotíme svého koně, vlastně hodnotíme SAMI SEBE. Pokud koni nadáváte do hysterických debilů, prozrazuje to dost o vás samých, na to nezapomínejte. A proto místo řečí typu „Můj kůň je magor“, se spíše ptejte „Co dělám špatně, že se můj kůň chová tak, jak se chová???“
 
K.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kristýna - Re: Re: Re: Drž se!

Nedržet se ničím, je potřeba dobře sedět, mít rovnováhu v sedu a pak není držení se zapotřebí. Do třmenů dávat pouze lehce váhu, patami se jako by snažit dotknout země.

František Šetina - Násilí není řešení

Celá léta jsem proti používání násilí na koních s koněm se musí člověk dohodnout a ne se s ním prát stejně vždycky prohraje. Učím děti jezdit už 25let a nikdy nepoužíváme šporny sněhuláky pelhelmy průvlečky a podobné věci.A co je na tom nejlepší? Mám dostihové plnokrevníky vyřazené z dostihů. Jezdíme parkury i drezůry.Většina lidí říká, že dostiháci jsou magoři ale za 25 let jsem nenašel ochotnější koně ke spolupráci Ale je třeba řici, že nejdůležitější zbraň trenéra i jezdce je TRPĚLIVOST

Simona - Souhlasím,ale..

Souhlasím se všemi body,jen bych ráda podotkla,že ježdění a práce s koněm vychází především z psychologie jezdce,jak nad prací přemýšlí (zda vůbec),co má za cíl. Je to asi jako dva ostrovy pozitivní vs. negativní motivace. Pozitivní je super ale nelze ji použít vždy a za každých okolností,negativní zas nění uplně ideální ale může být někdy ku prospěchu nebo třeba i jediným možným řešením. Deset koní,deset reakcí. Proto je třeba postupovat dle určitého jedince. Pracovala jsem s několika koňmi,z toho jedna byla mladá klisna anglického plnokrevníka z dostihové stáje,ta mi dala největší lekci a paradoxně byla pro mě i ten nejlepší kůň jakého jsem měla.
Co se týče pomocných otěží v sedle jsem používala maximálně martingal,ale ten ve finálě byl více méně spíš jen ozdobou protože nikdy kromě krizovky nebyl využit. Na lonžování mám ráda PEVNÝ chambon-tam působí udidlo do koutků tužíž se nedá mluvit o bolesti,kterou tu prezentujete, gogue pokud je správě nastavené v něm také nevidm nic špatného a pak průvlečky,kde koně nestahuji do kulatého krku a naopak chci aby si sám našel přilnutí. To jsou všechny otěže,kterí používám pouze pro lonžování.
Jinak jsem také zažila na vlastní kůži stáj,kde průvlečky nebo gumový chambon byl nepostradatelnou součástí jezdeckého postroje koně především a hlavně pro ty,kteří neumí tak dobře jezdit nebo pro začátečníky, aby kůň chodil kulatý,hlavně se "sbalenou hlavou"..otěže měli samozřejmě klasicky v ruce,jao by se nechumelilo. Co tak pozoruji tak spíše ti sportovní jezdci používají tyto pomůcky,což je smutné protože oni mají být právě vzorem,který tyto udělátka nepotřebuje.
Tak snad se to jednou změní.

Hedvika - Poslední bod neplatí vždy :)

Dobrý den, pod všechno se podepíšu a ráda, ale poslední bod je opravdu sporný, žijou s námi 4 koně, všichni od mala od odstavu a jeden z nich opravdu magor je :) skvěle vychovaný, žijící na pastvině- tudíž odpadá stres a frustrace z boxu, nepřetěžovaný, než se obsedal, byl dokonale připravený z ruky (chodí agility) a stejnak ho občas napadne nápad, že to nechápu.... přitom ostatní naši svěřenci jsou naprosto báječní a dokonalí.... hřebec shetlanda, hafling, quater, jen tenhle kříženec má prostě stavy, kdy je to silnější než on.... obvykle jde pak o život..... stačí, že někdo vleze do ohrady, naposled zabil lišku, lidi se taky pokouší zabít.... jen rodinu ne, to je zlatíčko, podotýkám, že mu nikdy nikdo neubližoval, ale občas bych moc ráda :D

Kristýna - Re: know how

Bohužel s tím nesouhlasím. Průvlečky pracují s bolestí, proto fungují. Působí jak působí proto, že zvyšují tlak na hubu koně, čili přidávají sílu rukám. Argument, že patří do rukou zkušených jezdců neuznávám, protože zkušení jezdci takovou věc nepotřebují a umí zakulatit koně sami. Pokud jezdec tvrdí, že kůň je bez průvleček nejezditelný, zřejmě jeho schopnosti na takového koně nestačí. Navíc průvlečky nikdy nezajistí pravé shromáždění a podsazení koně, to je fyziologicky nemožné. za mě průvlečky prostě nikdy.

Daniela - know how

Súhlasím s Vami vo všetkom. Dovoľujem si však poznamenať, že nemožno veci paušalizovať. Avšak, sú prípady, keď je menšie zlo pre koňa používanie prievlečiek. Alebo takýto prípad vylučujete?
Je to podobné ako tenké zubadlo v jemných rukách, versus hrubé zubadlo v rukách barbara.
Tak isto aj prevlečky u skúseného jazdca, ktorý ich vie používať, sú pre koňa balzam na chrbát, papuľu a nervy. Namiesto pol ročnej práce s pokazeným koňom, ktorý chodí prevrátený a ničí si chrbát aj nohy, viem dosiahnuť nápravu za niekoľko jazdeckých hodín s pomocou prievlečných oťaží. Kôň v papuli pení, je uvoľnený, prestupný, na oťaži-na priľnutí. Má vyklenutý chrbát a dobre sa mu nesie váha jazdca.
Prievlečky sú pomocná oťaž. Pomáhajú koňovi.
Chcem týmto povedať, že prievlečky nie sú zlé. Zle môže byť iba ich používanie.

Katka - Hodnocení

Dobrý den,
tento článek byl pro mne velmi poučný.Koně mám ráda odmalička ale nejezdím příliž často, když už jezdím tak jezdím na 18-ti leté klisničce Českého teplokrevníka která má za sebou náročnou parkurovou kariéru při které si naprosto odvařila nohy. Tudíž klisnička může jezdit jen v kroku, pokud chci klus musím jít někde kde se nebude muset často otáčet. Takže většinou jezdíme jen v kroku.Když jsem objevila tento článek řekla jsem si že si ověřím co dělám špatně.

Držení se mě netýká, začátky jsem jezdila bez sedla kde si myslím jsem se naučila správný sed. Na koni jsem vždy uvolněná, klisničce věřím i když občas dělá kraviny.

Udidlo má úzké a musím se přiznat že jsem s ním občas trochu nešikovně cukla.Teď už to naštěstí nedělám.

Martingal nepoužívám, příjde mi to naprosto nesmyslné. Jestli že je kůň uvolněný a spokojený s vámi sám hlavu dá dolů.
Klisničku při lonžování nechávám bez průvleček, postupně se uvolní sama.

Při ježdění nemám krytou halu tudíž jezdím venku kde často štěkají psy, hučí traktory a další podobné věci. Klisnička se sice občas poleká ale jsem stejného názoru že by si kůň měl zvykat.

Do koně zásadně nekopu, koni pouze lehkým přitlačením naznačím kam chci aby jel.
Na to co klisnička dělá vždy reaguji z klidem, snažím si nepůsobit silou ale klidem.

Jak už jsem psala pokud je klisnička uvolněná a spokojená s mím ovládáním dá sama hlavu dolů.
Většinou se ptám majtele klisničky co jak se zprávně dělá. Je velmi ochotný a vždy mi odpoví.

Jelikož kůň není můj, tak jezdím na sedle které je pro klisničku vyrobeno na míru.

Občas když se mnou klisnička zatáhne mě to trochu vyvede z míry ale jen jí lehce naznačím že tohle nechci.

Klisničku mám velmi ráda, vždy když o ní něco říkám používám jen chválu. Jezdí se na ní perfektně, skvěle poslouchá a snaží se mi vyhovět.
Teď ovšem budu muset jezdit bez sedla jelikož klisnička možná čeká hříbě a tak doufám že s tím nebude problém. A když spadnu, no a co, můžu si za to sama :) A jak se říká:" Kdo nepadá, nejezdí..!" :)

Katka a Jiskra :*

Pavla - nic než pravda

Dobrý den,popsáním problematiky, novodobých konáků míněno ironicky,je naprosto přesné ,pravdivé a hovoří opravdu o dlouhodobé Vaší praxi. Lépe bych to nenapsala,je to přesně popsáno z duše tudíš moje krevní skupina děkuji Vám za perfektní příspěvek ,kéž by si ho přečetli všichni a chovali se ke svým i školním koním dle svého jemného cítění .Ještě jednou děkuji a jsem s pozdravem a ctí Pavla

:)) - :)

Suprový článek ... vydejte knihu !!! ☺

Tereza - Dotaz

Zdravím. Prvně děkuji za tento úžasný článek. A druhá věc.. Jsem adminka na jedné fb stránce Holky od koní a jedna slečna tam radila naší admince, že se má držet koleny. Tak jsem jí do komentářů napsala že držení způsobuje stuhlost a že se nemá držet, že má sedět. A ona se do mě pustila s komety typu:
Jak nechceš být závislá na nohách, když se s nima musíš držet ? By mě tady zajímalo jak se udržíš když si kůň vyhodí, prdelí se asi těžko udržíš a za hubu si taky asi moc nepomůžeš, ale to je věc názoru :D Jde vidět že toho asi moc neumíte
Takže jsem váš článek hodila na naší stránku. Samozřejmě s odkazem na váš web a že článek je z vašeho zdroje a že není můj. Doufám, že vám to nevadí :)

Marťa - :))

Souhlasum nyslim že bys měla napsat knihu moc hezky članek určitě sdilim :)

kate - Hezký článek

Ahoj, je to moc pěkný clanek a urcite by se meli zamyslet všichni majitele koni. Bohuzel se to neda praktikovat vzdy, zejmena pokud nekdo nema vlastního kone a jezdi ho mekomu jinemu, popripade jezdí v oddile. V tom pripade je třeba martingal nejschudnejsi reseni pro vsechny zucastnene, pohyby zacinajiciho jezdce nejdou koni primo do huby a je lepší kdyz se zarazi o martingal nez aby ho jezdec tahal. Stejne tak s drzenim se. Vycvik na lonzi je idealizovana myslenka, většinou to tak nefunguje. Proto je třeba začínající jezdce učit jezdit s prilozenymi koleny, pozdeji se muze informace o sedu prohloubit dal. Je to stejny princip, jako kdyz dětem ve skole říkají ze pod odmocninou nesmí byt zaporny vyraz a pozdeji zjisti ze to vlastně tak docela neni. Je třeba začít s jednoduchym modelem jezdeni a postupne ho s praxi prohlubovat. Osmiletemu diteti ktere se uči jezdit take nereknete, ze pri zataceni musí lehce prenest vahu a posunout vnější nohu. Proste se mu rekne at lehce zatahne za oteze. O vaze se s nim muzeme začít bavit třeba az tak po roce vycviku.

IVETA - DOBRÝ NÁPAD

PROSÍM NAPIŠTE JEŠTĚ JINÉ RADY, MĚ NAPŘÍKLAD ZARÁŽÍ JAK SE V NĚKTERÝCH STÁJÍCH JEN KŘIČÍ NA KONĚ.

N - Sed v pracovním klusu

Ahoj, mám problém, když jedu v pracovním klusu a mám třmeny, tak v nich opravdu neudržim nohy, plandají mi, ale když jedu bez třmenů, tak mám nohy hezky podél koně, pobízím a cítím se líp jak s třmenama. Poradíte mi prosím jak to zlepšit? Jsem už zoufalá :(

Kristýna - Re: Sed v pracovním klusu

Doporučuji více prošlápnout paty, uvolnit nohy - spustit je dolů, nedržet se stehny ani koleny a dát lehce váhu do třmenů, tedy opřít se do třmenů, to je udrží na nohou.

Dominika - Ponička

S tím posledním tak úplně nesouhlasím. Koupila jsem si poničku, se kterou skákali v jejich dvou a půl letech. 80cm a prý jen na fotku. Od doby, co od tohoto majitele přijela k nám do stáje, chce pořád jen utíkat dopředu s hlavou v oblacích. Nevím co s tím mam dělat. Mohu tímto poprosit o radu?

Viola - Re: Ponička

Máme doma stejný případ. Nevím, co dělala v dvou a půl, ale ve čtyřech 110 na závodech a běžně chodila metr. Přivezli jsme jí v pěti úplně zmagořenou a s hlavou v oblacích :-D Chce to hlavně čas a silný nervy. Ze začátku jsme chodili ven jen na krok, později na klus. Jakmile se cválalo, ta už by nezastavila. Po čase přibyl cval a zvladala to jakž takž, ale praštěná je pořád a pořád už bude. Jako lidé, i koně jsou každý jiný :-) Ale já ji takovou mám prostě ráda :-)

:) - Re: Re: Ponička

Já jezdim ponicku a ta byla velmi špatně jezdena a tyrana když ji po ježdění tekla krev z koutku... Holka se ji v 120cm zaprela v Hube a ve cvalu to samé... Jezdim ted ponicku dva měsíce a jezdime na volné, ale nemůžeme cvalwt jak zryhlime už ji nemůžu zastavit a nechci ji rvat za hubu

petra - problém

Přečetla jsem si tvůj článek jezdecké nepravdy a souhlasím s tebou, jenže tohle vše sedí na nezkaženého koně. já jezdím koně který do svých 12cti let byl na pastvě a 3x do roka byl na vyjížďce. No a teď ho máme v jezdeckém klubu. Jezdím ho už čtvrtým rokem a za tu dobu jsme udělali obrovské pokroky, ale teď po něm chci mnohem víc, chci aby ve svých 18cti letech udělal licenci. Věk není problém, krom toho že "starého psa, novým kouskům nenaučíš" Má strach z cizích koní (hlavně poníků asi mu dřív něco udělali, nikdo nevi) a pokud někam jedem na závody nebo jen do jiné jízdárny na tréning, je to katastrofa jakmile vidí cizího koně.

Jak mam naučit už zkaženého koně od dětí chodit tak aby reagoval na holen a né na dloubnutí patou, aby se nezakousával do udidla a nešel proti. Na doporučení trenérek máme mít podpínku (má ji volnější ale má ji).

Mam problém že mi na holeně vůbec nereaguje, hlavně když mám vnitřní pobízet na kruh. Na vnitřní nohu vůbec nereaguje, došlo to tak daleko že já jezdím s ortézou na koleni a před tréningem si mrazím koleno syntetickým ledem aby neumřela bolesti. On to ví a využívá toho že už nemam na to abych ho vnitřní víc zmáčkla a dostala ho kam potřebuji. A to že otvírá hubu o tom nemluvně, každý mi říká něco jiného a bojím se že ho tak akorát víc zničím

Potřebuji poradit - prosím napiš mi tvůj názor na můj mail petra.bacilkova@volny.cz díky

Zuzka - naprosto bozi

U vasich clanku se neustale bavim, ale neco se i priucim. Moc za ne dekuji :)



 


Přihlášení

Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< květen / 2018 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 499679
Měsíc: 14630
Den: 270