Gallardův deník díl 12.

autor: | Zář 4, 2013 | Gallardův deník | 0 komentářů

Konečně jsme se dostali k tomu, že jsme Gallarda natočili v jízdárenské akci. Přes léto jsme na jízdárně prakticky nebyli, takže video zachycuje v podstatě naše drezurní začátky. O to zajímavější bude ho porovnávat s těmi, co budou časem následovat. Nejedná se tedy o nějakou nacvičenou, dlouho pilovanou sestavu, která má oslňovat diváky. Jde spíše o věrohodné zachycení naší běžné práce, bez nějakého sestříhávání či vylepšování. Prostě co jsme natočili, to jsme publikovali. Při podrobnějším zkoumání videa jsem si povšimla, že obsahuje řadu situací, které by stály za okomentování, abychom vám mohli lépe přiblížit naši jezdeckou a výcvikovou logiku, o které však netvrdíme, že je jediná správná. Je to prostě způsob, kterým ke drezuře přistupujeme my.

 

 Při drezurování standardně používám sedlo, ale ten den pršelo a Gallardo měl mokrý hřbet, proto jsem zvolila bezsedlovou variantu. Bez sedla je velmi příjemný a navíc je tak výrazně znát, jak významné pokroky v rovnováze a v přiježděnosti činí. Jako uzdění používám kombinaci udidla a obnosku, otěže držím v poměru 3:1, tedy obnoskové otěže v obou rukou a stihlové v jedné. Přistupme tedy k detailnímu rozboru videa.   

0:00 – 0:14 Krok. Na kroku zdánlivě není nic složitého, ovšem opak je pravdou. Krok je základem celé drezurní přiježděnosti. Krok musí být pravidelný, rytmický, uvolněný. Abychom toho dosáhli, je třeba koně dobře pobízet. Pobídkou se nerozumí okopávání koně ani dloubání špornami. Jak si můžete všimnout, pobídky jsou téměř neznatelné. Holeně jsou přiloženy k břichu koně (v ideálním případě by měly být více vzadu než na videu: rameno, kyčel a pata by měly být v jedné rovině kolmo k zemi) a posunují se ve směru pohybu koně – tedy proti srsti – tak, že s každým krokem je pobízena zvedající se zadní noha. Správná pobídka tedy představuje jemný centimetrový pohyb proti srsti koně v krokovém rytmu levá-pravá-levá-pravá. 

0:14 – 0:30 Naklusání a klus. Bez dobrého naklusání není dobrý klus. Bez dobrého kroku není dobré naklusání. Krok je tedy skutečným základem, od něhož se je nutné se odrazit a k němuž je třeba se vracet pokaždé, když ve vyšších chodech něco nefunguje. Lepší, než se snažit opravit špatný klus, je vždy přejít do kroku a znovu kvalitně naklusat. I pobídka do klusu by měla být v podstatě neviditelná. Do koně jen lehounce ťukneme holeněmi a rozhoupeme ho pod sebou do klusu, případně přidáme naučený hlasový signál. Gallardo spolehlivě reaguje na rychlejší zamlaskání. I v klusu by měly holeně jezdce zůstat více vzadu, než v mém případě na videu. V klusu – ať už se sedlem nebo bez – zásadně nevysedávám. Pokud je jezdec schopen uvolněně sedět a v žádné chvíli se mu neodlepí zadek od koňských zad, není pro to ani důvod. Gallardo vysedávání nezná. Pohodlný pracovní klus je nejlepším důkazem toho, že kůň jezdce nese uvolněně zády. Pokud klus přestává být pohodlný a jezdec ho nezvládá usedět, měl by následovat přechod do kroku, porovnání jezdce i koně a opětovné naklusání. 

0:30 – 0:40 Přechod do kroku, naklusání. Časté přechody jsou alfou a omegou drezury, a to nejen pro práci s mladým koněm. Přechod do kroku provádíme bez otěží, pouze tak, že vydechneme a lehce se uvolníme (ale pouze do té míry, abychom neztratili pozici), případně přidáme hlasový signál. Gallardo je naučen na tiché pohvízdnutí. Následuje nezbytá pochvala. Ihned po přechodu (případně již v něm) začneme pobízet v rytmu kroku, čímž si zajistíme aktivní a kulaté vykročení vpřed.  Nám se kulatost trošku vytratila, protože Gallardo věnoval jeden toužebný pohled kobylkám. Lehkým přizvednutím ruky a pobídkou holení zakulatíme koně a pokračujeme znovu naklusáním. 

0:40 – 1:10 Klus. Stejně jako v kroku i v klusu je nejdůležitější rytmická pobídka. Pravidelný, aktivní a uvolněný pohyb vpřed je důležitější než pozice hlavy koně. Pobízíme diagonálně, každou zadní nohu zvlášť. Koně si jen lehce posíláme mezi holeněmi jemnými pobídkami v klusovém rytmu. Mladému koni je nutné připomínat, že by se měl pohybovat s kulatým krkem, proto pokaždé, když přizvedne hlavu/krk, následuje mírné přizvednutí ruky a pobídka holeněmi, po které se opět zakulatí. Na trase jsme potkali dva rohy, jejichž projetí není úplně ukázkové. Měla jsem dát vnitřní rameno více zpátky, abych Gallarda lépe ohnula. Přesto se přiznávám, že rohy zatím až tak moc neprožíváme. Následuje uvolněný přechod do kroku na výdech. 

1:10 – 1:30 Ustupování na holeň. Gallardo se překvapivě rychle naučil reagovat na holeně a stranové pohyby zvládá velmi přirozeně. Proto toho využíváme a občas zařadíme ustupování na holeň či dovnitř plec. Nepřistupujeme k tomu příliš ambiciózně, přece jen s prací na dvou stopách začínáme. Proto mírné chyby tolerujeme a snažíme se, aby pochopil princip cviků a správné reakce na pomůcky, což se daří. Ustupování na holeň začíná z pozice na dovnitř plec, ze které koně vnitřní holení (která se posune více vpřed) posíláme směrem ke stěně. Vnější holeň má za úkol hlídat pozici zádě. Ruka pouze lehce podporuje sestavení krku a má spíše pasivní roli, hlavně koně nesmí nikam tahat ani násilím ohýbat. 

1:30 – 1:45 Naklusání, nacválání, cval. Po ukončení cviku koně zakulatíme, naklušeme, a pokud je klus dobrý, nacváláme. Pro mladého koně je těžké nacválat z pomalého klusu, proto musí mít klusat s dostatečnou aktivitou od zádi. Na druhou stranu však nesmí „prchat,“ příliš rychlý klus vede k přenesení váhy na předek, což opět nacválání koni ztěžuje. Takové nacválání pak vypadá jako útěk vpřed s následným dlouhým skokem do cvalu, což nevede k dobrému. Nacváláme tedy ideálně z aktivního pravidelného klusu, s vahou lehce na vnitřní sedací kosti a s pobídkou vnější holení (cval začíná od vnější zadní nohy, proto ji pobízíme jako první). Gallardo si ve cvalu občas poskočí, tak jak je vidět na videu. U mladého koně je to zcela normální, a proto není důvod k panice, trestání či jiným zásadním reakcím. Jediné správné řešení je pobídnout vpřed. Zvlášť u mladých koní je nejlepší řešit problémy pobídkou dopředu, rozhodně je v takovém případě nebrzdit ani netrestat. 

1:45 – 2:10 Nacválání, cval, přechod do klusu, klus. Poskakování po nacválání předvedl Gallardo i na druhou ruku. Jak jsem již zmiňovala, nejlepší reakcí v takovém případě je pobízet. Důležité je nechat ramena vzadu, nepředklonit se, nechytit se rukama otěží, nebrzdit koně za hubu. Na videu je krásně zachycena má chyba (cca 1:50), kdy po prvních poskocích jsem se zasnila a neuhlídala ramena vzadu, Gallardo si mě nadhodil ještě jednou a odlepila jsem zadek od jeho zad a předklonila se, čímž jsem vypadla z rovnovážné pozice a tím pádem zpochybnila nejen svou jezdeckou autoritu, ale klidně bych si za to i zasloužila být poslána expresně k zemi. Zde se ovšem Gallardo zachoval jako charakter, jak je mu vlastní, zvedl hlavu a počkal, až se zase usadím. Cval má zatím daleko k dokonalosti, ale vzhledem k tomu, jak minimálně jsme ho na jízdárně trénovali a vzhledem k pokrokům, které i přes tento fakt Gallardo ve cvalu udělal, jsem spokojena. Přechod do klusu se nám nepovedl, sice byl proveden správně jen přes uvolnění, nicméně v něm chyběla rytmická pobídka do klusu (nohy mi ujely příliš dopředu) a ztratila jsem v něm kontakt, takže Gallardo zvedl hlavu a prohnul se. Dobrý přechod ze cvalu do klusu je však cvikem poměrně obtížným, a proto zatím podobné chyby příliš neřeším. Postupně své nároky ale budu stupňovat. Pravidelným pobízením v následném klusu se mi ho znovu podařilo zakulatit, bez nějakých významnějších zásahů rukou.   

2:10 – 2:20 Klus, shromážděná zádrž. Když se mi podařilo ustanovit pravidelný klus, zvolila jsem jako další cvik shromážděnou zádrž. Od uvolněného přechodu se liší tím, že se k uvolnění v těle jezdce přidá výrazná pobídka holeněmi, jejímž cílem je podsazení zadních nohou koně. Shromážděná zádrž by koně měla zastavit tím, že ho posadí na záď, ale bez tahání za otěže. Ruka se může maximálně lehce přizvednout, nikdy nesmí tahat zpět. Gallardo shromážděné zádrže pochopil překvapivě rychle a provádí je šikovně a ochotně. V tomto případě však celý dojem kazí moje holeně, které jsem neudržela dostatečně vzadu. Je to chyba, na kterou se musím více soustředit – po uvolnění v těle neuhlídám pozici holení, což mě poté limituje v dalším pobízení. 

2:20 – 2:55 Krok, klus, shromážděné zádrže, vyklusání. Další opakování téhož – přechody z klusu do zastavení a opětovné vyklusání. Pokud Gallardo pozvedává hlavu, opravuji ho pobídkou holeněmi a přizvednutím ruky. Soustředím se na pravidelnost pohybu, ale testuji i jeho připravenost okamžitě reagovat na shromážděnou zádrž. Soustředí se na mě a reaguje dle mých představ, ač ještě provedení cviku není zdaleka dokonalé. V budoucnu bude stále více a více motivován zastavovat ve čtverci s vahou na zadních nohou. 

2:55 – 3:45 Klus, shromážděné zádrže, vyklusání. Z mé strany se jedná o lepší shromážděné zádrže, konečně holeně nechávám v zadu. Jezdit na levou ruku je pro Gallarda podstatně obtížnější, proto se také více „kroutí.“ Každý kůň je, stejně jako každý jezdec, přirozeně křivý. Nejúčinnějším lékem je práce na dvou stopách. 

3:45 – 4:00 Dovnitř plec. Dovnitř plec je pro nás cvikem poměrně novým, přesto se Gallardovi celkem daří. Čeká nás však ještě spousta práce, než budeme „dovnitřplecovat“ zcela suverénně.  Dovnitř plec zařazujeme při jízdárenské práci zatím tak 2 krát na každou ruku, žádný zásadní dril. Následuje nezbytná pochvala! 

4:00 – 4:25 Krok, zakulacení, klus, kruh. Hned ve 4. minutě je hezky vidět logika snížení/zakulacení krku koně od pobídky. Gallardo správně zareagoval na pobídku holeněmi a zakulatil se. Následné vyklusání bylo sice lehce váhavé, nicméně uvolněné. 

4:25 – 5:53 Ježdění bez otěží. Bylo to podruhé, co jsem na Gallardovi jezdila pouze s nákrčním řemenem a poprvé, co jsme tak i klusali. Nechali jsme otevřenou jízdárnu, což byla trochu výzva, ale naštěstí se choval vzorně. Bez uzdění používám stejnou logiku jako s ním – uvolněné zádrže, rytmické pobídky. Tušírka slouží pro udržení správného směru, protože Gallardo ještě není dost dobře přiježděn, aby reagoval na změny směru požadované pouze holeněmi a vahou. A taky se mu příliš nechce, přece jen si užívá, že není zcela ovladatelný. Tušírkou mu proto „bráním“ zatočit, kam chce on a kam nechci já. Takto strategie je dobrá i pro mladé koně čerstvě po osednutí, kdy než koni tahat za hubu a rvát rukama do určitého směru, je lepší ohraničit prostor, kam nechceme, aby šel, tušírkou. Je to pro něj jasný a jemný signál.     Co říci závěrem… Čeká náš ještě obrovská dřina a dlouhá léta práce, než z nás bude perfektně sehraná drezurní dvojice. Na druhou stranu jsme již teď perfektně sehraná přátelská dvojice, a to je pro mě maximální vítězství. Společné ježdění nás oba baví, možná i proto, že k němu nepřistupuji příliš ambiciózně, ale spíše si to neskutečně užívám. Mohli byste mi vyčíst nepřesnost cviků, nedůslednost, chyby a měli byste určitě pravdu. Na všech těchto bodech hodlám v budoucnu zapracovat. Ale prioritou pro mě bude vždy to, aby nás společná práce bavila. Přesto nemířím nízko. Věřím, že Gallardo bude schopen naučit se celou vysokou školu. Má k tomu nejlepší předpoklady.  

K.

Nejnovější články

Gallardův deník díl 30.

Gallardův deník díl 30.

Kde se vzal, tu se vzal, 26. 3. 2022 k nám přibyl 3letý starokladrubský valášek (z úžasného chovu JS Maneo) Sacramoso Fantastica IV-38, tedy náš Fanda. Z bezpečnostních důvodů jsme koně zase rozdělili, hřebec s poníkem zůstali v jednom výběhu a ke Gallardovi jsme...

Gallardův deník č. 29

Gallardův deník č. 29

Dívám-li se zpátky na naši společnou historii s Gallardem, převládá ve mně pocit, že jsem vždy jezdila méně, než jsem vlastně chtěla. Jako by nás stále něco brzdilo. Moje mateřské dovolené nás výrazně zpomalily téměř na 5 let, potom to byly různě (ne)sjízdné jízdárny,...

Kolik váží tvoje ego?

Kolik váží tvoje ego?

Nechce se vám číst? Poslechněte si článek v rozšířené formě jako PODCAST. Téma váhy jezdce je více než ožehavé. Diskuze na sociálních sítích bývají velmi vášnivé a plné důmyslné (a častěji nesmyslné) argumentace. Pojďme se na toto téma podívat pokud možno bez velkých...