Nemohli jsme se rozhodnout, jaký název pro naše nové stránky zvolit. Návrhů bylo mnoho – od drezura jinak, přes netahejapobizej, až k skonmi, okonich, prokone…
Inspirací k tomuto názvu byla naše britská kamarádka a skvělá jezdkyně v dámských sedlech Caroline Wilkins. Ta nám zdůrazňovala, že na dámském sedle nelze jezdit, člověk se v něm musí nechat nést. Odpověděli jsme jí, že ani při jakémkoli jiném ježdění by to nemělo být jinak. Ovšem mnoho lidí na to zapomíná a snad to ani neví.
Naším ideálem je jezdec, který uvolněně sedí a minimalistickými jemnými pobídkami žádá koně o spolupráci, na což kůň ochotně odpovídá. Není jednoduché tohoto ideálu dosáhnout, ale je třeba k němu stále směřovat. Bez filosofie je jezdectví pouhým sportem a nikoliv uměním. Úkolem jezdce není jezdit, ale umožnit koni, aby mohl sebe i jezdce svobodně a uvolněně nést v prostoru vymezeném mu pomůckami.
